Ty umíš předpovídat počasí? (Aneb každá zkušenost je cenná ;-))

To je tak, ti co mají po operaci kolene jistě potvrdí, že občas ty kolena prostě samy od sebe reagují na změnu počasí :-)… a vzhledem k tomu, že od operace ještě neuběhla dlouhá doba… tak to mam celkem v živé paměti ;-) 

Najednou byl problém se dostat z místnosti do místnosti..natož pak nahoru do kopce do kostela…a tak když už jste poprosili někoho, aby vás tam dovezl autem (normálně se tam chodí pěšky..), tak zase jak se vecpat do lavice??? No naštestí jsou před lavicemi židličky a tím pádem i dost místa na nataženou nohu…no ale co v cizím kostele… no když máte berle, kdekdo vás pouští sednout, ptá se jestli něco nepotřebujete, na přechodech vás pěkně pouští i když se ploužíte jak želva…

No na druhou stranu občas je potřeba si i o pomoct říct a to je někdy velký problém..

Když už berle nemáte, ale koleno pořád není v pohodě, tak to sebou nese zase vyčítavé pohledy…taková mladá a sedí a starou babičku nepustí sednout…a pak když si máte kleknout, tak si prostě nekleknete a zase ty vyčítavé pohledy…prostě někdy je to težké nesoudit….sebe i jiné…a to v jakékoliv situaci…ale naštěstí by nám nemělo ..a snad nezáleží na lidském mínění, ale na tom božském..a to je snad shovívavější než to naše lidské :-)

Jednou když jsem šla do schodů, pěkně jedna noha a druhá přísun, tak takový malý klučina, co šel s maminkou se zastavil a hleděl na mě jak na mimozemšťana a ještě se pak neváhal třikrát otočit...asi se to moc často nevidí, pravda už jsem to zkoušela bez berlí..ale takový úvid jsem viděla poprvé...a když už teď po těch schodech jdu jako normální člověk, klučina se mi v mysli vybaví :-)

Takže milí architekti až budete navrhovat nové lavicce nezapomeňte na ty méně pohyblivé! Právě teď mám období obdivů pro staré lidi, kteří se i s berlemi do těch lavic poskládají… navíc, někteří místní taky mají berle a tak probíráme fáze léčení :-) a rehabilitace, aspoň má zas člověk o čem mluvit (psát ;-)).