...o životě, chaosu, a jiných trampotách ;-)...

Bůh umí zlé v dobré obracet

18. 12. 2012 5:23

 

Už několik dní se snažím napsat další blogový článek, ale bezúspěšně, buď skončí mezi rozepsanýma článkama nebo jej úplně vymažu...žádná myšlenka není dost dobrá, nebo je tak dobrá, že by ji nemusel nikdo pochopit... ať tak či tak ... sobota byl zvláštní den, kdy se mi vůbec nechtělo z postele, kdybych jednomu pánovi - američanovi (který neuměl ani slovo česky) neslíbila, že zavolám do ČR, tak jsme snad z postele ani nevylezla..

no vlastně po oběde, jsem se do té postele zahraba zas :-), takže mi pak celkem dalo fušku rozluštit siple sms, zda se nemůžu dostavit do kuchyně, kde mě čekalo milé překvapení!! Díky moc!

A pak hodina náboženství (zase velice obohacující, tedy aspoň pro mě ano)... tentokrát jsme probírali Josefa a jeho příběh, jak ho bratři prodali, on se pak dostal do Egypta.. a pak bratry zachránil před hladem ... Bůh má totiž s námi větší plán než my máme sami se sebou a i když někdy nechápe proč jsme na nějakém místě, tak později na to možná přijdeme..

A od té doby, ráno skáču z postele, jako malý mraveneček :-D ;), co na tom, že venku prší...možná prší Boží milost a my si toho neumíme vážit..hlavně, že třísku v očích bratra vidíme, ale tak velký trám v našem vlastním oku s přehledem přehlédneme...

pak mi taky hlavou vrtá toto: 

»Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.
Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete jen své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané?
Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.«
(Mt 5,43–48)

ono je to fajně napsané, ale uvést to ve skutek mi dává pěknou fušku.. 

Taky jsem si prohlížela staré fotky (https://www.signaly.cz/fotky/17861) a na jedné z nich bylo napsáno:

Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. (Mt 6,20-21)

Někdy nezáleží na tom, co vlastníme, protože všechno, co máme jednou pomine (a je to vůbec naše??  není to jen dar od Boha)...a my staneme před Božím soudem. Důležité jsou naše činy...navíc, každý z nás od Pána obržel nějaké hřivny, ale je potřeba, aby je nezakopal do země...někdy stačí tak málo!! 

Takže díky moc všem, kteří mi za poslední dva dny moc a moc pomohli.. a třeba jen připoměli slovo na celý letošní rok: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete a tlučte a bude Vám otevřeno!! (Luk 11,9);(loňský silvestr byl super, i když na to otevření dveří jsme si musely počkat, že Eli ;))

 

Zobrazeno 1300×

Komentáře

Martin Venclů

Vysoko v horách v daleké zemi žil sedlák se svým synem. Vlastnili jedinou krávu, která je živila. Jednoho dne však tato kráva zemřela. Všichni ve vesnici sedláka litovali a říkali: „Ten má ale smůlu!“ Sedlák se však jen klidně usmíval a říkal: „Smůla? Štěstí? Kdo ví?“
Sedlákův syn si najal povoz a odjel za vesnici krávu pochovat. Najednou uviděl stádo nádherných divokých koní. Podařilo se mu přihnat je do vesnice do své ohrady. Celá vesnice se na ně chodila dívat a všichni říkali: „Ten má ale štěstí!“ Sedlák se dál klidně usmíval a opakoval: „Smůla? Štěstí? Kdo ví!“
Sedlákův syn začal koně krotit. Když krotil jednoho zvláště divokého, spadl a ošklivě si zlomil nohu. Vesničané ho zase litovali a říkali: „Ten má ale smůlu!“ Sedlák setrval ve svém postoji, dál se klidně usmíval a říkal:

Martin Venclů

„Kdo to ví? Smůla nebo štěstí?“
Jednoho dne do vesnice přijeli vojáci a začali odvádět mladé muže na vojnu. Všechny chlapce pochytali, jen sedlákův syn se zlomenou nohou se jim nehodil. Celá vesnice opět mluvila o štěstí, jen sedlák zachoval svůj klid a opakoval: „Smůla nebo štěstí? Kdo ví?“

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio